Keltští válečníci

O vojenství ostatních antických národů.
Tita Iuventia Martia
Posts: 2794
Joined: Fri 11. Jun 2010 6:35:08
Location: Praha 2
Contact:

Keltští válečníci

Postby Tita Iuventia Martia » Wed 16. Jun 2010 10:03:54

Salvete,
co me neprestava "fascinovat" je "vkus" na vyzdobu valecnikova domu: kdyz porazil soka v souboji, at uz slo o Rimana nebo Gala nebo kohokoliv, odmydlil mu repu mecem, povesil si ji na kone, dojel dom, tam tu kebuli nabalzamoval a ve sklenici si ji vystavil na polici :twisted: Nebozakovu zbroj si pa pritloukl na stenu domu...

¨Mezi Rimanama bylo par nebozaku, co takhle zkoncili, po te, co reagovali na vyzvu sampiona pred bitvou. Vim ale, ze Marcus Claudius Marcellus takoveho sampiona porazil, jednalo se o Virridomara. Titus Manlius Torquatus zase porazil jineho sampiona a ziskal tak nejen trofej v podobe zlateho torq, ale take jmeno "Torquatus"...
Titvs Iventivs Martivs Ferox
Tribunus militum
Legio IIII Flavia Felix
"Concordia militum"

Tita Iuventia Martia
Posts: 2794
Joined: Fri 11. Jun 2010 6:35:08
Location: Praha 2
Contact:

Re: Keltští válečníci

Postby Tita Iuventia Martia » Wed 16. Jun 2010 10:07:24

Citat zajimaveho clanku:
"Svérázné pohřební rituály, nebo jen touha po pomstě? Ani čtyřicet let po objevu galské svatyně na řece Sommě není jasné, k čemu sloužily tajemné pomníky

zhotovené z lidských kostí.

Dvacet kilometrů severovýchodně od města Amiens, poblíž řeky Sommy, leží obec Ribemont-sur-Ancre. V roce 1963 se tu díky leteckému snímkování podařilo
odhalit stopy po galorománském osídlení. Byly tu objeveny zbytky rozlehlé svatyně, jedné z největších ve Francii. Součástí areálu o rozloze sedmdesáti
hektarů byl i amfiteátr a lázně. Postupně začaly vycházet na světlo další, neméně zajímavé objevy.
Už při prvních vykopávkách provedených v šedesátých letech bylo v Ribemontu nalezeno množství galských zbraní a také četné kosterní pozůstatky. Archeologové
z nich dovodili, že při stavbě chrámu muselo dojít k porušení dříve existujících galských hrobek. Do osmdesátých let bylo ze země vyjmuto na padesát tisíc
kusů kostí, většina patřila dospívajícím a mladým mužům. Kromě toho tu spočívalo také pět set těl s jednou zásadní zvláštností – chyběla jim hlava.
Podle množství kovových nálezů byla lokalita datována do třetího století před naším letopočtem. Zjistilo se, že kosti byly uspořádány tak, aby vytvářely
tvar krychle, a uloženy na pravoúhlém pozemku ohraničeném příkopy. O kus dál ležela další část kostí, tentokrát obehnaná kruhovou palisádou. Skutečnost,
že se nikde kromě kostí nenašly také lebky, vedla vědce k závěru, že nemohlo jít o pouhé hromadné hroby. K čemu tyto zvláštní kostnice sloužily? Co se
vlastně v Ribemontu před dvěma tisíciletími odehrávalo?
MLADÍ VÁLEČNÍCI
Nepochybně bylo prokázáno, že kosti patřily válečníkům. Na místě se našlo na deset tisíc kusů mečů, šípů, oštěpů a štítů. O bojích svědčí rovněž množství
koňských kostí smíšených s lidskými.
Nejpravděpodobnější vysvětlení je, že okolo roku 260 př. n. l došlo poblíž dnešního Ribemontu k velké bitvě mezi Belgy, keltskými obyvateli, kteří postupovali
ze středu Evropy, s kmeny Armoriků. Ti kontrolovali zdejší území a jejich vliv sahal až k pobřeží Británie. Vítězství patřilo Belgům, kteří se tak definitivně
usadili v kraji dnes známém jako Picardie. Latinsky byli označováni jako Ambieni.
Podrobný archeologický průzkum usazených pylových zrn prokázal, že k bitvě došlo na konci léta. Místo mohlo být vybráno předem, jeho příprava včetně vyhloubení
příkopů a stavby dřevěných palisád zřejmě proběhla velmi rychle.
Většina kostí náležela mužům silné a podsadité postavy, vysokým asi sto sedmdesát centimetrů. Byli to zřejmě profesionální válečníci, skutečná bojová elita
své doby. Zvláštností je přítomnost kostí chlapců ve věku dvanáct až čtrnáct let mezi kostmi dospělých mužů. Stejně jako ve starověké Spartě bylo o osudu
budoucích válečníků rozhodnuto už v dětském věku. Chlapci se cvičili v jízdě na koni, lovu a ovládání zbraní. Měli k dispozici kvalitní stravu, většinou
masitou, díky níž získali silné kosti a pevné svaly. Dohled nad nimi měli zkušení bojovníci. V Ribemontu však nešlo jen o výcvik. Nalezené dětské zbraně
dokládají, že mladí chlapci se účastnili ostrých bojů.
GALSKÁ TAKTIKA
Jak vypadala válečná taktika galských kmenů? Postupů bylo několik. Jezdci na koních obvykle rychle vpadli do nepřátelských řad, seskočili a začali bojovat
na zemi. Ne však dlouho. Brzy se stáhli, nasedli opět na koně a znovu provedli výpad. Jiní bojovníci jeli vždy po dvou ve dvoukolových válečných vozech.
Jeden z nich držel otěže a ovládal koně, druhý házel kopím. Hlavní útočnou sílu představovala pěchota, která postupovala za vozy a utkávala se s nepřítelem
v boji muže proti muži meči a kopími.
Před vlastní bitvou se pravděpodobně konaly rituály, které měly protivníka zastrašit. Jejich součástí byly válečné pokřiky, hrozivé grimasy a také zvuk
trumpety zvané carnyx.
Po zabití nepřítele se každý bojovník snažil druhému setnout hlavu a zmocnit se nejdůležitější ozdoby – kovového, většinou bronzového nebo i zlatého nákrčníku
zvaného torc nebo také torque (slovo pochází z latinského slovesa torquere, otáčet), který nosili keltští válečníci na krku. Nákrčník byl znakem určitého
společenského postavení. O jeho podobě je možné se přesvědčit třeba pohledem na slavnou římskou kopii helénistické plastiky Umírající Gal. Smrtelně raněný
muž klesá na štít a jeho jediným oděvem je právě nákrčník. Starověcí autoři, například historikové Strabon a Diodoros Sicilský, psali o tom, že Galové
mají ve zvyku bojovat nazí. Archeologové se na tato tvrzení dlouho dívali skepticky, avšak i díky nálezům v Ribemontu se dnes nahota válečníků pokládá
za samozřejmost.
K ČEMU SLOUŽILY?
Nakládání s mrtvými těly po skončení boje se zřejmě řídilo přísnými rituálními pravidly. Stopy po mečích na obratlích v oblasti krku jasně dosvědčují,
že hlavy byly odděleny sekáním. Jako trofej se pak pověsily na koně, proto nejsou spolu s těly. Kosti svědčí o tom, že často byly obětem usekány nohy a
ruce, na některých kostech jsou patrné i stopy po oddělování svalů od kostí. K čemu všechny tyto úkony sloužily, se dodnes přesně neví. Autentické písemné
prameny neexistují."
Titvs Iventivs Martivs Ferox
Tribunus militum
Legio IIII Flavia Felix
"Concordia militum"

tenzor
Posts: 160
Joined: Sat 23. Oct 2010 8:35:40

Re: Keltští válečníci

Postby tenzor » Sat 23. Oct 2010 14:01:03

Tita Iuventia Martia wrote:¨Mezi Rimanama bylo par nebozaku, co takhle zkoncili, po te, co reagovali na vyzvu sampiona pred bitvou. Vim ale, ze Marcus Claudius Marcellus takoveho sampiona porazil, jednalo se o Virridomara. Titus Manlius Torquatus zase porazil jineho sampiona a ziskal tak nejen trofej v podobe zlateho torq, ale take jmeno "Torquatus"...

Prijimat tyto vyzvy bylo ale uz tusim v 3. st. pr.n.l. zakazano, zrejme byli Keltove prece jen uspesnejsi a Rim takhle zbytecne prichazel o velitele a bitvy. Dokonce tento zakaz podporovali i nekteri rimsti vitezove techto boju :)

Tita Iuventia Martia
Posts: 2794
Joined: Fri 11. Jun 2010 6:35:08
Location: Praha 2
Contact:

Re: Keltští válečníci

Postby Tita Iuventia Martia » Sun 24. Oct 2010 11:07:03

Tak toje zajimave.... :-) Zakaz byl evidentne silne pragmaticky :twisted: V boji jednoho na jednoho byli asi uspesnejsi Keltove, precejenom, zpusob jejich boje, jejich vlaecnicka kultura uplne odlisna od valecnicke rimske kultury a pod.
Titvs Iventivs Martivs Ferox
Tribunus militum
Legio IIII Flavia Felix
"Concordia militum"

tenzor
Posts: 160
Joined: Sat 23. Oct 2010 8:35:40

Re: Keltští válečníci

Postby tenzor » Mon 25. Oct 2010 16:10:38

Úspěšnější asi byli, ale tipl bych si, že ne výrazně - šampióni sice byli nejlepší bojovníci ze svých řad, ale Římané procházeli velmi tvrdým výcvikem a měli výhodu zbroje (a velitel, který by se na ten souboj necítil, by ho nepříjimal). Jenže pokud Keltové v takových soubojích zvítězili třeba ve 3 případech z 5ti a normální bitvu by jinak prohráli ve 4 případech z 5ti, bylo to pro Řím nutně nevýhodné (nemluvě o ztrátě často schopného velitele) a to si museli uvědomovat i ti, kteří se v "mladické nerozvážnosti" nechali k souboji strhnout.

MG42
Posts: 557
Joined: Sat 19. Jun 2010 9:47:44

Re: Keltští válečníci

Postby MG42 » Wed 26. Jan 2011 16:04:58

Neví někdo jaké kmeny Keltů v Británii útočili tak intenzivně že musel být vybudován Hadriánův val?
GNAEVS CASSIVS

vladimir dlhy
Posts: 102
Joined: Sun 02. Jan 2011 9:59:33

Re: Keltští válečníci

Postby vladimir dlhy » Wed 26. Jan 2011 16:46:36

Tuším Kaledónci.

Raptor
Posts: 314
Joined: Fri 25. Jun 2010 17:36:19

Re: Keltští válečníci

Postby Raptor » Wed 26. Jan 2011 21:58:49

MG42 wrote:Neví někdo jaké kmeny Keltů v Británii útočili tak intenzivně že musel být vybudován Hadriánův val?


Na Ptolemaiově mapě a v jiných pramenech vystupují jako kmeny mezi Hadriánovým a Antoninovým valem Dumnonii, Selgovae, Novantae a Otadini (též Votadini). Ale myslím, že Římani pro ně běžně používali souhrnné označení Kaledonci nebo Piktové (Kaledonie se používalo hlavně jako označení oblasti na sever od Antoninova valu).

http://www.dot-domesday.me.uk/tribes.htm

Image

Tita Iuventia Martia
Posts: 2794
Joined: Fri 11. Jun 2010 6:35:08
Location: Praha 2
Contact:

Re: Keltští válečníci

Postby Tita Iuventia Martia » Thu 27. Jan 2011 10:30:00

Asi bych to mela vedet, ale muze mi nekdo rici, co a kdy donutilo Rimany, aby se z Antoninova valu stahly zpet z val Hadrianuv? Nemuzu si vubec vzpomenout, jenom vim, ze diky tomu, ze tam Rimane nebyli dlouho a v uzce vymezenem obdobi, mame spoustu militarii z tohoto obdobi a take diky tomu mame predstavu o vybaveni za vlady Marca Aurelia, napriklad. Cili predpokladam, ze osidleni Antoninova valu nemelo dlouheho trvani.
Titvs Iventivs Martivs Ferox
Tribunus militum
Legio IIII Flavia Felix
"Concordia militum"

Raptor
Posts: 314
Joined: Fri 25. Jun 2010 17:36:19

Re: Keltští válečníci

Postby Raptor » Thu 27. Jan 2011 17:00:18

Tita Iuventia Martia wrote:Asi bych to mela vedet, ale muze mi nekdo rici, co a kdy donutilo Rimany, aby se z Antoninova valu stahly zpet z val Hadrianuv? Nemuzu si vubec vzpomenout, jenom vim, ze diky tomu, ze tam Rimane nebyli dlouho a v uzce vymezenem obdobi, mame spoustu militarii z tohoto obdobi a take diky tomu mame predstavu o vybaveni za vlady Marca Aurelia, napriklad. Cili predpokladam, ze osidleni Antoninova valu nemelo dlouheho trvani.

Těžko říct. Římani se z tama stáhli patrně brzy po smrti Antonina Pia, takže to může souviset s nástupem Marca Aurelia. Tamní kmeny nebylo snadné zpacifikovat, při dlouhodobější snaze by se to asi podařilo tak, jako jinde v Británii, ale prostě nebyla politická vůle. Proč taky udržovat kus nevýnosné a ohrožované země za chatrným Antoninovým Valem, když kousek dál na jihu stál mohutný Hadrianům val? Jednodušší bylo přenechat ji vazalským kmenům, které tam vytvoří nárazníkové "státy" (něco na způsob pozdějších foederátů).
V době Antonina Pia měla být anexe té oblast nejspíš pokračováním expanze v Británii, která probíhala takřka nepřetržitě od doby Claudia. Ale pak měli Římani dvě možnost: buď v expanzi pokračovat nebo se stáhnout za bezpečnější Hadrianův val, zůstávat v půli cesty asi nemělo smysl. A za vlády M. Aurelia prostě zvolili tu druhou možnost. Nicméně tím expanze neskončila natrvalo. Nárazníkové kmeny se projevily jako nespolehlivé řešení a když byly obnoveny útoky na římskou část Británie, Septimius Severus se rozhodl Skotsko kompletně obsadit (ostatně Severus vedl poměrně expanzivní politiku i v jiných pohraničních oblastech říše). Pronikl poměrně daleko na sever (za Antoninův val) a v dokončení tohoto plánu mu zabránila až smrt.


Return to “Vojenství”

Who is online

Users browsing this forum: No registered users and 1 guest

cron