Pompeje

Každodennost antického Říma a Řecka (medicína, věda, gastronomie, vláda, kultura, stavitelství a pod.)
Tita Iuventia Martia
Posts: 2794
Joined: Fri 11. Jun 2010 6:35:08
Location: Praha 2
Contact:

Pompeje

Postby Tita Iuventia Martia » Sat 18. Aug 2012 19:09:22

Davam zde ocitovany clanek z casopisu Zeme sveta. Clanek se tyka mesta Pompeje, rozhodne stoji za precteni :-)

"Hříšné Pompeje

Jedno z nejznámějších antických měst získalo svou současnou proslulost kvůli zachovalým starověkým domům a ulicím, které zůstaly zakonzervovány v několikametrové vrstvě sopečného popela v téměř původním stavu. Zájem o Pompeje se ještě zvýšil po odhalení nástěnných maleb s odvážnou sexuální tematikou. I po dvou tisíciletích se v Pompejích, kdysi tolik posedlých erotikou, tvoří největší fronty právě před zachovalým nevěstincem s velmi názornou pornografickou výzdobou.

Při čekání v dlouhé frontě před nárožní budovou na křižovatce tří menších ulic, jejíž prohlídku si žádný z návštěvníků nenechá ujít, lze z paměti dolovat střípky znalostí z historie nešťastného města, jak nám utkvěly z hodin dějepisu. Například, že se vší pravděpodobností jsou Pompeje oského původu. Město postavené na lávovém pahorku přibližně 40 m n. m. představovalo pro dávné mořeplavce výborný přístav. Po ovládnutí Římany si zachovalo autonomii, ale když se v roce 89 př. n. l. postavilo na stranu povstaleckých měst v jejich válce proti Římu, dobyl Pompeje římský vojevůdce a pozdější diktátor Sulla. O devět let později se z města stala římská kolonie Cornelia Veneria Pompeianorum.
Pompeje se postupně začaly měnit v prosperující město s kvetoucím hospodářstvím a kulturou, které také vyhledávali jako oblíbené letovisko zámožní Římané. Do centra pozornosti se však dostalo jedinou událostí z roku 59, kterou zaznamenal Tacitus ve svých Letopisech (Annales). V místním amfiteátru podráždil příznivce Nucerie (dnešní Nocera), odvěkého rivala Pompejí, příliš silný potlesk pro zdejšího gladiátora. Krvavá řež, jež vzápětí mezi oběma tábory fanoušků nastala, vedla senát k udělení velmi přísného trestu. Senátoři nařídili uzavření amfiteátru a zakázali hry na dobu deseti let.
O tři roky později se jako jakási předzvěst blížící se tragédie prohnalo Kampánií ničivé zemětřesení. Škody, jež otřesy způsobily, jsou dodnes zjevně patrné na poškozených zdech četných pompejských staveb. Ještě ani nebyla dokončena obnova města po tomto zemětřesení, když 24. srpna 79 (nebo podle některých názorů o dva měsíce později) zasypal probuzený Vesuv velkou část svého okolí nepřetržitým proudem popílku a sopečné strusky, zatímco se z kráteru vylévala láva a s bahnem stékala po svazích vulkánu. Hustý dusivý oblak popela a jedovatých plynů zadusil většinu obyvatel a město během tří dnů pohřbil tak dokonale, že během dalších staletí upadlo v zapomnění.
Znalci Pliniových dopisů, humanisté z přelomu 15. a 16. stol., na zaniklá římská města vzpomínali. Jacopo Sannazaro v básni Arcadie z roku 1502 objev Pompejí svým způsobem předpověděl. Ale až v roce 1594 nalezl architekt Domenico Fontana při odvodňovacích pracích některé z pestře pomalovaných zdí a tabulky s nápisy. S důkladnějšími vykopávkami se však začalo teprve roku 1748.
Jak je všeobecně známo, zetlelá těla obětí zanechala ve ztvrdlém vulkanickém obalu otisky v polohách, v nichž je zastihla smrt. Po zalití těchto dutin sádrou byly získány přesné odlitky, které jsou dnes spolu s většinou soch a dalších cenností vystaveny v Neapolském národním muzeu. I těch několik sádrových odlitků ponechaných v Pompejích je velice působivých. Jen těžko lze na ta bolestí zkroucená těla a vyděšené tváře zapomenout.
Archeologické vykopávky stále ještě nejsou dokončeny, ale ani tak si zatím odkryté části města, které mělo v době katastrofy 25 000 obyvatel, není možné prohlédnout za jediný den. Proto je dobré si trasu po nejvyhledávanějších pamětihodnostech předem dobře naplánovat.
A není vždy nutné začít lupanarem, nevěstincem, před jehož úzkým vchodem se od rána až do zavírací hodiny táhne nekonečně dlouhá fronta natěšených návštěvníků. Postupuje však poměrně rychle. Uvnitř nijak velké dvoupatrové stavby jsou prostorné místnosti s kójemi pro postele. Tvoří je kamenné podstavce, na kterých v dobách největší slávy spočíval velký pytel nahrazující matraci. K dispozici bylo také několik polštářů a pokrývek. Hlavním důvodem zájmu tu zůstávají zachovalé erotické fresky nad lůžky. Ve starověku šlo o jakýsi svérázný katalog ilustrující nejrůznější služby nabízené zdejšími dívkami. Pro mnohé vyhledávače sexuálních rozkoší, kteří často neznali jazyk a mnohdy neuměli ani číst, to bylo velmi praktické. Nevýhodou je, že uvnitř nemůžete před jednotlivými malbami chvilku postát, protože zvědavci za vámi vás neustále tlačí dopředu, až vás vystrkají asi po dvou minutách ven.
Smyslností vynikají i fresky na stěnách jedné místnosti Vily mystérií (Villa dei misteri), která se nacházela už za branami antického města. Jsou to nejkrásnější a nejrozměrnější malby dochované z římských dob. Překrásný cyklus fresek zachycující 29 postav v životní velikosti na zářivě červeném pozadí se uchoval ve výborném stavu. I když existují různé interpretace znázorněných výjevů, převažuje názor, že fresky zachycují iniciační obřad dionýských mystérií, náboženského kultu, který byl v této oblasti i přes přísný zákaz velmi rozšířen.
Zleva doprava se odvíjí v délce 17 m příběh mladé dívky zasvěcované do dionýského kultu. První freska znázorňuje nahého chlapce kontrolovaného sedící ženou, jak ze svitku předčítá rituální text. Vlevo naslouchá jeho slovům mladá žena, která je právě zasvěcována do mystérií. Vpravo od nich přináší dívka misku s obětními dary kněžce, obrácené k nám zády. Vyobrazení celého obřadu končí postavami matron a Amorků přihlížejících rituálu. Z celého cyklu jsou nejčastěji reprodukovány dva výjevy - žena při rituálním bičování a orgiastický tanec zcela nahé bakchantky.
Pompejím dominuje fórum, prostorné obdélníkové shromaždiště široké 38 m a dlouhé 142 m, kde se konal každodenní trh i různé náboženské obřady, pronášely se tam politické proslovy a prodávali otroci. Obklopovaly ho nejvýstavnější budovy města, například Apollónův chrám, Vespasiánův chrám, svatyně městských Larů i veřejné budovy jako macellum (zastřešená potravinová tržnice), budova kněžky Eumachie, jež sloužila podle některých názorů jako tržnice s vlnou, či comitium, kde se konaly volby.
Dvě stavby je však třeba zmínit zvlášť. Největší a nejimpozantnější ze všech budov nejen na fóru, ale v celých v Pompejích byla trojlodní bazilika. Budova obdélníkového půdorysu o rozměrech 55 × 24 m byla důležitým centrem ekonomického života Pompejí s funkcí podobnou dnešní burze, ale také hlavním sídlem soudů, před nimiž se řešily občanské i obchodní spory.
Nejposvátnější budovou byl Jupiterův chrám neboli Capitolium postavený na vysokém podiu (podstavě) se schodištěm na severním konci fóra. Po definitivním dobytí Pompejí Římem se stal chrámem kapitolské trojice, kterou kromě Jupitera tvořily ještě Juno a Minerva. Přímo za ním se v dálce zlověstně tyčí Vesuv a propůjčuje pohledu na Capitolium podivuhodné kouzlo. Hrozivě vyhlížející sopku však lze spatřit z většiny pompejských ulic.
Mnohem zachovalejší než tyto veřejné stavby jsou četné soukromé domy, jejichž prohlídkou lze získat dokonalou představu, jak se v Pompejích žilo. Skoupé doklady o jejich majitelích vedly archeology k pojmenování domů podle nalezených předmětů či uměleckých děl. Například chirurgické nástroje objevené v jednom z objektů a dnes vystavené v Národním muzeu daly název Domu chirurga. Dům tragického básníka zase dostal jméno podle mozaiky s divadelní scénou nalezené v tablinu (pracovně). Vchod do Domu tragického básníka má jednu zvláštnost. Je u něho černobílá mozaika s obrazem hlídacího psa a nápisem Cave Canem - Pozor na psa! Jde o nejčastěji kopírovanou pompejskou mozaiku. Podobu domu včetně interiéru využil Edward George Bulwer-Lytton v románu Poslední dny Pompejí, kde však vystupuje jako Dům Glaukův.
Největšímu zájmu návštěvníků se těší především dva domy - Faunův a Vettiů. Slavné vile bohatého patricije z rodu Cassia dala název bronzová soška Tančícího Fauna, jejíž kopie stojí v impluviu, nádržce v atriu sloužící k zadržování dešťové vody. Originál je dnes vystaven v Národním archeologickém muzeu v Neapoli, stejně jako slavná mozaika zobrazující bitvu Alexandra Velikého s perským králem Dáreiem III. Původně zdobila podlahu exedry, společenské místnosti, jíž vtiskla ušlechtilý a velkolepý ráz. Navíc skvělý rozvrh domu, jeho krásná architektura, bohaté dekorace s promyšleně vysázenou zelení činí z tohoto komplexu jednu z nejvelkolepějších vil v celém městě. Zmíněná vegetace vděčí za svou podobu moderní technice při vykopávkách, která umožňuje odhalit i rozložení záhonů a druhy stromů i květin, které pěstovali obyvatelé Pompejí.
Nejlepší rekonstrukce se ale dostalo zahradě Domu Vettiů. Odborníkům se nejen podařilo upravit záhony podle dutin zbylých po kořenech rostlin, ale také obnovit původní olověné trubky vodovodní sítě. Tak byly znovu zprovozněny různé vodotrysky příjemné zejména v parném létě. Casa dei Vetti je příkladem sklonu císařské doby k luxusu a honosné okázalosti. Obydlí nepatřilo aristokratům, ale obchodním zbohatlíkům Aulovi Vettiovi Convivovi a Aulovi Vettiovi Restitutovi. Bratři, bývalí propuštěnci, v mládí snad sluhové nebo kočí, se domohli značného jmění a koupili krátce před zánikem města nádherný dům. Už před koupí byl dům částečně vyzdoben, další malby však nechali provést noví majitelé. Je mezi nimi i slavná freska Priapa, boha plodnosti, který svůj obrovský pyj pokládá na misku vah a snaží se jím vyvážit plný měšec. Dnes je freska běžně dostupná, ale není to tak dávno, co bývala zakrytá a prohlédnout si ji bylo možné pouze po zaplacení hlídačům. Nejrůznější falická zpodobnění jsou v mnoha domech po celých Pompejích. Pravděpodobně měla chránit jejich obyvatele a zažehnávat síly zla. Velmi zajímavá je i výzdoba dolních částí stěn triclinia, antické jídelny. Zachycuje řadu Amorků věnujících se s profesionálním fortelem nejrůznějším řemeslům.
Poblíž Stabijských lázní se nachází Trojhranné fórum, jedno z nejstarších posvátných míst ve městě, se dvěma přilehlými divadly. Teatro Grande bylo postaveno v 1. pol. 2. stol. př. n. l. v přírodní prohloubenině na malém vršku. Za vlády císaře Augusta bylo rozšířeno, aby pojalo 5000 diváků. Zbytky van objevené pod orchestrou dokazují, že v Pompejích, tak jako jinde ve starověkém Římě, byla oblíbena představení s vodotrysky a dalšími vodními hrátkami. Divadlo bylo nezastřešené, ale v případě potřeby mohlo být zastíněno velariem - plachtami, jež se mohly natahovat a stahovat.
Přilehlé Teatro Piccolo bylo původně zastřešené. Pochází z římské epochy Pompejí. Nechali ho postavit duovirové Caius Quinctius Valgus a Marcus Porcius roku 80 př. n. l. Velmi zachovalá stavba, nazývaná též řeckým termínem Odeion, nedoznala v průběhů věků žádných změn. Měla kapacitu 800 diváků a konala se v ní hudební a mimická představení.
Při zadní straně Velkého divadla byla postavena rozlehlá kolonáda na čtvercovém půdorysu. Pravděpodobně měla funkci dnešního foyer pro obě divadla. Později byla přeměněna na Kasárna gladiátorů. Do amfiteátru v jihovýchodní části města, kde gladiátoři vystupovali, to ale odtud bylo poměrně daleko.
Amfiteátr se začal stavět kolem roku 80 př. n. l. z iniciativy stejných duovirů, kteří se zasloužili o vybudování Malého divadla. Má tvar elipsy a je nejstarším dochovaným amfiteátrem v Itálii. Na rozdíl od podobných staveb v Pozzuoli nebo v Santa Maria Capua Vetere nemá aréna žádné podzemní prostory pro vypouštění šelem a k předvádění námořních bitev.
Amfiteátr se nachází přesně na opačné straně Pompejí než Vila mystérií. K vidění je toho samozřejmě v dosud odkrytém areálu nejzachovalejšího starověkého města mnohem víc, ale všechno se za pouhý den stihnout nedá."
Titvs Iventivs Martivs Ferox
Tribunus militum
Legio IIII Flavia Felix
"Concordia militum"

Raptor
Posts: 314
Joined: Fri 25. Jun 2010 17:36:19

Re: Pompeje

Postby Raptor » Sat 18. Aug 2012 22:35:03

Tita Iuventia Martia wrote:Uvnitř nijak velké dvoupatrové stavby jsou prostorné místnosti s kójemi pro postele. Tvoří je kamenné podstavce, na kterých v dobách největší slávy spočíval velký pytel nahrazující matraci. K dispozici bylo také několik polštářů a pokrývek. Hlavním důvodem zájmu tu zůstávají zachovalé erotické fresky nad lůžky. Ve starověku šlo o jakýsi svérázný katalog ilustrující nejrůznější služby nabízené zdejšími dívkami. Pro mnohé vyhledávače sexuálních rozkoší, kteří často neznali jazyk a mnohdy neuměli ani číst, to bylo velmi praktické.

Myslím, že tady autor píše o budově, které se v novějších publikacích říká předměstské lázně. A možná spojuje 2 objekty dohromady (předměstské lázně s některým nevěstincem v centru). O předměstských lázních dřív panoval názor, že jde o nevěstinec, ale ten už je pokládán za vyvrácený. "Pornografické" fresky tam jsou v šatně nad přihrádkami, kam se ukládalo oblečení a u každé z nich je číslo. Setkal jsem se se dvěma teoriemi. Podle jedné byly přihrádky zkrátka číslované a fresky tam byly proto, aby si své přihrádky zapamatovali i negramotní návštěvníci. Podle druhé měly jednotlivé sexuální polohy napevno přiřazena svá čísla (prý se někde našly vyobrazené stejné polohy se stejnými čísly) a šlo tak o jakousi římskou Kámasútru. Tyto teorie se vzájemně nevylučují.

Tita Iuventia Martia wrote:dionýských mystérií, náboženského kultu, který byl v této oblasti i přes přísný zákaz velmi rozšířen.

Nešlo přímo o zákaz, spíš o přísné omezení. Byl například stanoven maximální počet účastníků, obřady se mohly konat pouze se svolením římského senátu a nesměl se jich účastnit žádný kněz. Přesto popularita Dionýsova kultu (frekventovanost vyobrazení, přetrvávání až do 5. stol., ne-li déle, vliv na ostatní náboženské kulty...) naznačuje, že tato omezení v praxi nemohla fungovat (a možná ani nebyla vymáhána).

Tita Iuventia Martia wrote:Vchod do Domu tragického básníka má jednu zvláštnost. Je u něho černobílá mozaika s obrazem hlídacího psa a nápisem Cave Canem - Pozor na psa!

To ovšem není zvláštnost, mozaiky s obdobným námětem se v Pompejích vyskytují v několika domech (vždy v předsíni).

Tita Iuventia Martia wrote:Největšímu zájmu návštěvníků se těší především dva domy - Faunův a Vettiů. Slavné vile bohatého patricije z rodu Cassia dala název bronzová soška Tančícího Fauna, jejíž kopie stojí v impluviu, nádržce v atriu sloužící k zadržování dešťové vody. Originál je dnes vystaven v Národním archeologickém muzeu v Neapoli, stejně jako slavná mozaika zobrazující bitvu Alexandra Velikého s perským králem Dáreiem III. Původně zdobila podlahu exedry, společenské místnosti, jíž vtiskla ušlechtilý a velkolepý ráz. Navíc skvělý rozvrh domu, jeho krásná architektura, bohaté dekorace s promyšleně vysázenou zelení činí z tohoto komplexu jednu z nejvelkolepějších vil v celém městě. Zmíněná vegetace vděčí za svou podobu moderní technice při vykopávkách, která umožňuje odhalit i rozložení záhonů a druhy stromů i květin, které pěstovali obyvatelé Pompejí.

Zmíněná technika, pokud vím, nebyla v Domě Faunově využita, neboť v době, kdy byl vykopán, ještě neexistovala. Navíc Faunův dům během druhé světové války zasáhlo několik angloamerických bomb, které se postaraly o to, že už k "nejvelkolepějším" domům v Pompejích nepatří. Nicméně ve své době tam byl skutečně největším a nejhonosnějším domem (sídlil tam jakýsi Sullův příbuzný).

Tita Iuventia Martia wrote:Má tvar elipsy a je nejstarším dochovaným amfiteátrem v Itálii.

Je nejstarším dochovaným amfiteátrem vůbec. ;)

MG42
Posts: 556
Joined: Sat 19. Jun 2010 9:47:44

Re: Pompeje

Postby MG42 » Sun 23. Aug 2015 18:52:13

GNAEVS CASSIVS

Tita Iuventia Martia
Posts: 2794
Joined: Fri 11. Jun 2010 6:35:08
Location: Praha 2
Contact:

Re: Pompeje

Postby Tita Iuventia Martia » Tue 01. Sep 2015 15:31:15

Salve Cassius,
to je velice zajimave, diky za odkaz :-)

Vale
Titvs Iventivs Martivs Ferox
Tribunus militum
Legio IIII Flavia Felix
"Concordia militum"

MG42
Posts: 556
Joined: Sat 19. Jun 2010 9:47:44

Re: Pompeje

Postby MG42 » Fri 24. Jun 2016 17:31:32

GNAEVS CASSIVS

MG42
Posts: 556
Joined: Sat 19. Jun 2010 9:47:44

Re: Pompeje

Postby MG42 » Sun 26. Jun 2016 19:00:03

GNAEVS CASSIVS

Cassia Hortensia
Posts: 220
Joined: Wed 22. Oct 2014 19:09:17

Re: Pompeje

Postby Cassia Hortensia » Wed 29. Jun 2016 18:42:58

Cassia Hortensia

MG42
Posts: 556
Joined: Sat 19. Jun 2010 9:47:44

Re: Pompeje

Postby MG42 » Thu 20. Oct 2016 17:41:00

GNAEVS CASSIVS


Return to “Všední život Římanů a Řeků”

Who is online

Users browsing this forum: No registered users and 1 guest

cron