Stavby

Každodennost antického Říma a Řecka (medicína, věda, gastronomie, vláda, kultura, stavitelství a pod.)
Tita Iuventia Martia
Posts: 2794
Joined: Fri 11. Jun 2010 6:35:08
Location: Praha 2
Contact:

Re: Stavby

Postby Tita Iuventia Martia » Sun 11. Sep 2011 17:54:37

Zajimavy clanek na tema silnic, vynalezu, ktery Rimane dovedli temer k naproste dokonalosti. Neni nezajimave, ze nektere casti silnic se zachovaly do dnesnich dnu :-) :idea:


http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1499
Titvs Iventivs Martivs Ferox
Tribunus militum
Legio IIII Flavia Felix
"Concordia militum"

Tita Iuventia Martia
Posts: 2794
Joined: Fri 11. Jun 2010 6:35:08
Location: Praha 2
Contact:

Re: Stavby

Postby Tita Iuventia Martia » Fri 23. Sep 2011 18:12:19

O Neronove luxusnim sidle, Zlatém domě. Zdroj: Otazníky historie.

"Zlatý luxus: zde jsem člověkem!

Nový císařský palác popsal kronikář
Suetonius více než barvitě. „Ve vstupní
hale domu byla umístěna téměř
37 metrů vysoká kolosální socha s
portrétem Nerona. Celý objekt byl tak
velký, že zaujímal tři krytá sloupořadí o
délce jedné míle a umělé jezero, které
bylo skoro jako moře. Kolem jezera
se nacházely domy velké jako města.
Dále se zde nacházely vily s poli, vinohrady
a pastvinami, lesy plné divokých
i krotkých zvířat všech druhů. Některé
části domu byly pozlaceny a vyzdobeny
mušlemi. V jídelnách byly pohyblivé
stropy ze slonové kosti, kterými bylo
možno shazovat květiny a rozprašovat
parfémy. Nejdůležitější z nich byla kulatá
jídelna, která se pohybovala ve dne
i v noci jako zeměkoule. Koupele byly
naplněny mořskou a sirnou vodou.
Když Nero po dokončených stavebních
pracích zasvěcoval dům, byl velice
spokojený a řekl, že nyní konečně bydlí
v domě, který je hoden člověka.” Po
Neronově smrti byl palác z větší části
stržen, jezero zasypáno. Na uvolněné
ploše byly později postaveny Trajánovy
lázně, slavné Koloseum nebo chrám
Venuše. Pro „kolosální” Neronovu sochu
se našlo náhradní využití. Dostala
sluneční korunu a hle – najednou na
město shlížel bůh Helius. Později byla
hlava sražena a nahrazena vždy podle
vůle toho kterého vládce. Samozřejmě
vlastním portrétem."
Titvs Iventivs Martivs Ferox
Tribunus militum
Legio IIII Flavia Felix
"Concordia militum"

Titus Novius
Posts: 105
Joined: Tue 24. Aug 2010 13:21:46
Location: Velká Bystřice
Contact:

Re: Stavby

Postby Titus Novius » Fri 23. Sep 2011 19:22:25

Ave...
když se bavíte o těch stavbách, chtěl jsem se zeptat, jestli někdo ná obrázek, jak asi takový dům (v celku) vypadal. Jak z venku, tak zevnitř. Hodně mě to zajímá...
Žiješ slušně, plníš řád, vzpomínky jsou napořád.

tenzor
Posts: 160
Joined: Sat 23. Oct 2010 8:35:40

Re: Stavby

Postby tenzor » Sat 24. Sep 2011 11:31:11


Tita Iuventia Martia
Posts: 2794
Joined: Fri 11. Jun 2010 6:35:08
Location: Praha 2
Contact:

Re: Stavby

Postby Tita Iuventia Martia » Thu 07. Jun 2012 23:05:32

Zajimave, z casopisu 100 + 101 ZZ:
"Římský švihák
Cestiova pyramida v Římě je dozajista
inspirovaná egyptskými velikány.
Vybudovaná mezi roky 18–12 př. n. l.
slouží jako hrobka Gaia Cestia, ve své
době velevýznamného muže (byl
tribunem lidu, prétorem a vysokým
knězem). Se svými 27 sedmi metry
nepatří právě mezi obry, přesto je to
úctyhodná stavba."
Titvs Iventivs Martivs Ferox
Tribunus militum
Legio IIII Flavia Felix
"Concordia militum"

Tita Iuventia Martia
Posts: 2794
Joined: Fri 11. Jun 2010 6:35:08
Location: Praha 2
Contact:

Re: Stavby

Postby Tita Iuventia Martia » Fri 29. Jun 2012 14:26:56

Z casopisu Zeme sveta o podzdne rimske vile a o dochovanych krasnych mozaikach:
"Jen základy a zbytky stěn zůstaly z římské vily stojící asi pět kilometrů od dnešního města Piazza Armerina na jihovýchodě Sicílie. Přesto nikdo nepochybuje o tom, že šlo o jedinečné architektonické i umělecké dílo. Svědčí o tom mnohobarevné podlahové mozaiky, jež tvoří nejvelkolepější soubor římských mozaik na celém světě. Nabízejí unikátní pohled do každodenního života Římanů v době, kdy se jejich říše už pomalu začala vytrácet z dějin."

"Historici se stále dohadují, čí zásluhou, k čemu a proč tak daleko od center tehdejší římské říše vznikla v zalesněném údolí sicilského vnitrozemí honosná stavba, jež mohla směle soupeřit s nádherou proslulé Hadriánovy vily v Tivoli. Vila v Casale pochází z přelomu 3. a 4. stol. n. l. a byla postavena na místě starší venkovské usedlosti. O jejích osudech se nedochovaly žádné záznamy, ve 12. stol. ji ale, zřejmě už poničenou, zavalil sesuv bahna z hory Mangone. Pod nánosy zůstala skryta až do druhé poloviny 18. stol. a teprve v 50. letech minulého století archeologové odhalili, že zdejší nádherné mozaiky nemají ve světě obdoby, odkryli je a zabezpečili.
Vilu nejspíš přechodně obývali bohatí a mocní římští patricijové, možná i z okruhu samotné císařské rodiny. V úvahu připadá i sám západořímský císař Maximianus Herculius. Stavba má půdorys klasické vily z pozdní římské doby. Přibližnou představu o jejím původním tvaru a velikosti podávají skleněné pavilony, které byly vystavěny nad mozaikami, aby je chránily před nepřízní počasí. Střed vily tvořil peristyl, obdélníkové nádvoří se zahradou a bazénky, obklopené krytým sloupořadím. Z kolonády se vstupovalo do řady místností, jichž bylo ve vile celkem asi padesát. Nechyběla bazilika, jejíž podlahu tvořila mozaika zhotovená ze vzácného mramoru sedmatřiceti různých barev, ani lázně. Teplá a studená voda proudila nejen do prostorných koupelen, parních lázní a kašen, ale také do luxusně vybavených toalet. Mozaiky ukazují, jaký význam tehdy lidé přikládali péči o tělo. Zobrazují maséry s konvicemi oleje, lazebníky i chlapce, jejichž úkolem bylo podávat čisté ručníky. Mozaiky překvapují naturalismem a šíří námětů. Nechybí sicilská flóra a fauna, scény ze života řemeslníků a rybářů, výjevy z řecké a římské mytologie, obrazy hravé, lidské i erotické. Mozaiky vytvořili pravděpodobně najatí mistři ze severní Afriky, pravděpodobně z Tuniska. Používali při tom dva druhy kamínků. Menší než jeden centimetr pro lidské obličeje a zobrazení zvířat, větší pro geometrické obrazce a pozadí.
K nejzajímavějším patří mozaiky v sálu Deseti dívek, které zobrazují ženy v běhu, při hře s míčem a cvičení s činkami. Pozornost vyvolávají především kvůli tomu, že jsou na nich ženy oděny do úboru, který připomíná dnešní bikiny, a to 1700 let předtím, než je objevil moderní svět. Ve skutečnosti se zřejmě jedná o spodní prádlo, jež Římanky při gymnastických cvičeních nosily. I tak Villa Romana del Casale nejvíc proslula právě těmito mozaikami, přestože odborníci za zlatý hřeb výzdoby považují scénu velkého lovu ve více než 60 m dlouhé chodbě. Její jednotlivé obrazy zachycují kromě lidských postav zejména zvířata (pantery, lvy, antilopy, pštrosy, velbloudy, slony, hrochy či nosorožce), jak jsou chytána, uzavírána do klecí nebo svazována, nakládána do lodí a odvážena do Říma, kde se v mnoha případech stávala součástí gladiátorských her. Mozaiky vynikají různorodostí scén, detaily a pohybem.
Mozaiky na ploše 3500 m2 představují největší soubor výzdoby tohoto typu, jaký byl kdy nalezen na jednom místě. Od roku 1997 je Villa Romana del Casale zapsána na seznamu Světového dědictví UNESCO."
Titvs Iventivs Martivs Ferox
Tribunus militum
Legio IIII Flavia Felix
"Concordia militum"

Tita Iuventia Martia
Posts: 2794
Joined: Fri 11. Jun 2010 6:35:08
Location: Praha 2
Contact:

Re: Stavby

Postby Tita Iuventia Martia » Fri 29. Jun 2012 19:49:18

Z casopisu Zeme sveta o jednom z reckych divadel na Sicilii:

"Bez velké nadsázky platí, že kamkoliv Řekové ve starověku přišli, všude stavěli divadla - a nejinak tomu bylo i v jejich Tauroméniu, dnešní Taormině. První lodě s řeckými osadníky tam přistály už někdy ve druhé polovině 8. stol. př. n. l., a i když lze sotva předpokládat tak raný vznik stavby, která později město proslavila, zdá se, že předchůdce zdejšího divadla vznikl nejpozději ve 3. stol. př. n. l. A to zcela v duchu řecké tradice divadla pod otevřeným nebem, s přibližně půlkruhovým svažitým hledištěm zahloubeným prostě do svahu, který nabízela matka příroda. V případě mnohých řeckých divadel šlo o výkony obdivuhodné i po technické stránce, což platí i pro Taorminu - při prvních úpravách terénu pro budoucí hlediště bylo nutno odsekat a odvézt na 100 000 m3 vápencové skály!
Údaj o 3. stol. př. n. l. je však jen výsledkem vědeckých hypotéz. Stejně tak máme jen obecnou představu o původním vzhledu objektu, který se sice označuje Teatro Greco, ale ve své nynější podobě je až stavbou římskou z 2. stol. př. n. l. Jenomže, jak známo, pokud se řeckých divadel později ujali Římané, jejich úpravy na původním vzhledu příliš nezměnily. Ostatně oni sicilští "Římané" nadále hovořili řecky a neměli důvod opouštět zvyklosti svých předků.
Novostavba tedy zřejmě bez velkých změn převzala půdorysné schéma objektu s trychtýřovitě se svažujícím hledištěm (theátron, lat. cavea) orientovaným k jihovýchodu a opatřeným kamennými stupňovitými sedadly; ta se zachovala jen v malé míře, ale dobře se dochoval půdorys hlediště i se stopami schodišť rozdělujících je paprsčitě do devíti sekcí a především zeď, která celé hlediště zvnějšku obepínala. Plochu před nejnižší řadou sedadel pak zabírala půlkruhová orchéstra (ve starších řeckých divadlech kruhová), ale ta už nebyla určena k účinkování chóru jako původně, ani jako novodobý prostor pro orchestr, ale sloužila jako hlediště prominentních návštěvníků.
Proti hledišti bylo obvyklé jeviště, proskénion čili proscaenium, jehož pozadí tvořila skéné neboli scaena, mohutná patrová architektura, která dosahovala stejné výše jako zeď kolem hlediště, a prostor divadla takto uzavírala. Její vnitřní průčelí bylo i zde členěno sloupovými řády s četnými výklenky, v nichž stávaly sochy, a průchody, jimiž vstupovali herci - Řekové ani Římané totiž neznali pozdější realistické kulisy a všechny situace, podobně jako na moderní scéně, dokázali prožívat před "univerzální kulisou" architektury.
Pokud se římská přestavba divadla v jeho uspořádání víceméně řídila tradičními zvyklostmi, zcela jinak tomu bylo v případě užitého materiálu: ačkoli i v oné době mělo jít o stavbu zářící bílým mramorem, zub času už dávno odhalil její jádro a prozradil pravý stav věci: jak bývalo u Římanů zvykem, téměř celá stavba byla postavena z cihel a mramorem byla jen obložena.
Obliba gladiátorských her však způsobila, že snad již v 1. stol. př. n. l. došlo ke změně využití stavby a divadlo bylo přestavěno na arénu. V této souvislosti se však sluší připojit pár slov na vrub zažité a neustále opakované chyby v označení antických divadel jako takových a jejich odlišnosti vůči arénám. Zatímco theátron, latinsky theatrum, bylo určeno pouze k divadelním představením a mělo výše popsaný tvar, arena (latinsky "písek, pískoviště") neboli amphitheatrum byla budována k pořádání gladiátorských her a měla vždy půdorys elipsy uzavřené ze všech stran. V důsledku toho, že mnohá řecká divadla byla v římském období upravena na arény, dochází často k zaměňování pojmů - a svůj podíl na tom mají i poetické výroky o "přírodním amfiteátru" v případech půlkruhově seskupených kopců nad jimi vymezenou krajinou a kupodivu i neodpustitelný hřích vysokoškolské hantýrky, hovořící o svažitě uspořádaných posluchárnách jako o "amfiteátrech". Rozdíl mezi oběma typy staveb je však zcela zásadní - zjednodušeně řečeno, stavebně i svým kulturním posláním se vzájemně liší podobně, jako se liší Národní divadlo od fotbalového stadionu.
Úpravy divadla pro potřeby gladiátorských her znamenaly dobudování rozsáhlého technického zázemí (včetně šaten, skladišť a podzemních prostor pro chování divokých šelem) a rozšíření původního hlediště, jehož kapacita se zvětšila zhruba třikrát až na 18 900 míst. Vzhledem k povaze terénu se už sotva co mohlo změnit na celkovém půdorysu, ale i tak bylo taorminské divadlo-aréna se stodvacetimetrovou šířkou hlediště druhým největším na Sicílii, hned po Syrákúsách.
Po zákazu her císařem Theodosiem a rozpadu římské říše bylo divadlo v Taormině ponecháno příslovečnému zubu času, plenění stavebního materiálu i obyčejnému vandalství a teprve s obnoveným zájmem o antické památky přišly ke slovu první pokusy o jeho záchranu. Vůbec první byly nejnutnější opravy v roce 1748, zevrubnější restaurátorské zásahy pak přineslo 19. stol., a dnes, po adaptaci k potřebám moderního provozu, slouží divadlo znovu svému původnímu poslání - jako před dvěma tisíci let."
Titvs Iventivs Martivs Ferox
Tribunus militum
Legio IIII Flavia Felix
"Concordia militum"

Tita Iuventia Martia
Posts: 2794
Joined: Fri 11. Jun 2010 6:35:08
Location: Praha 2
Contact:

Re: Stavby

Postby Tita Iuventia Martia » Sat 18. Aug 2012 19:06:01

Citat z casopisu Zeme sveta, zabyvajici se osrovem Capri. Tyka se Tiberiovy vily na tomto ostrove:
"Ze "Střechy ostrova", jak se vrcholu Monte Solaro také přezdívá, je překrásný kruhový rozhled. Východnímu konci ostrova dominují na Tiberiově pahorku zbytky Villy Jovis, obklopené různými terasami, zahradami, lesíky a jezírky. Komplex hlavní Tiberiovy rezidence na Capri patří k nejzachovalejším na Capri. U vily s přibližně třemi stovkami místností v několika úrovních, propojených řadou schodišť a chodeb, si málokdo nechá ujít pohled na Salto di Tiberio, skalní stěnu, odkud prý nechával císař shazovat do moře nejen své nepřátele, ale i milenky a milence, jichž se nabažil."
Titvs Iventivs Martivs Ferox
Tribunus militum
Legio IIII Flavia Felix
"Concordia militum"

MG42
Posts: 556
Joined: Sat 19. Jun 2010 9:47:44

Re: Stavby

Postby MG42 » Mon 02. May 2016 20:21:15

GNAEVS CASSIVS

Tita Iuventia Martia
Posts: 2794
Joined: Fri 11. Jun 2010 6:35:08
Location: Praha 2
Contact:

Re: Stavby

Postby Tita Iuventia Martia » Mon 06. Jun 2016 14:50:45

Salve,
clanek jsem si se zajmem precetla a i kdyz jsem precetla opravdu hodne stranek na tema uroven hygieny, sanitace, lekarstvi a lazenstvi, do jiste miry s panem souhlasim - i presto, ze se pouzivalo mydlo (dokonce k prani odevu a nekdy i ociste tela), na verejnych WC byla tekouci voda a toaletni houby byly namaceny v octu, nebylo mozne zabranit prenosu ruznych infektu, predevsim tech, ktere se siri prostrednictvim nedostatecne sanitace (z dnesniho pohledu, Savo, Sanitol, zdroj UV zareni atp.), k cemuz patri pochopitelne take parazite (viz. clanek). Nesouhlasim ale s tim, ze by byly lide v Antice (Recko, Rim, Persie atp.), vystavovani ruznym patogenum (viry, bakterie, parazite, toxiny, prionove infekty) stejne, jako v obdobi Stredoveku... Je jasne, ze i v ramci stredoveke epochy se uroven sanitace, hygieny, lekarstvi a lazenstvi zvysovala s tim, jak se lidstvo vracelo k jiz davno temer zapomenutym, znalostem...

Problemem s hygienou po padu anticke civilizace, alespon na zapade, jak ji zname, je predevsim to, ze lide byli mnohem chudsi, nedostavalo se financi na udrzbu aquaduktu, vodovodnich radu, cisteren, lazni atp. A dalsim problemem byla nabozenska dogmata na tema, ze nemoc je trestem od pana boha ci fakt, ze pokud mela zena mensky, byla oznacena za "necistou" ci "posedlou dablem" a byla nucena najit azyl v dome k tomu urcenemu... Nemluve o tom, ze kralovna Alzbeta I. byla povazovana za extremne cistotnou, protoze se koupala 1x tydne (!), nemluve o obdobi Ludvika XIV, kde museli pred kralem chodit slouhove, kteri otvirali okna, jelikoz kral neskutecne smrdel...

Vale,
Titvs Iventivs Martivs Ferox
Tribunus militum
Legio IIII Flavia Felix
"Concordia militum"


Return to “Všední život Římanů a Řeků”

Who is online

Users browsing this forum: No registered users and 1 guest

cron