Stavby

Každodennost antického Říma a Řecka (medicína, věda, gastronomie, vláda, kultura, stavitelství a pod.)
Tita Iuventia Martia
Posts: 2794
Joined: Fri 11. Jun 2010 6:35:08
Location: Praha 2
Contact:

Stavby

Postby Tita Iuventia Martia » Wed 16. Jun 2010 11:53:44

Salvete,
zde je topic na tema stavby....

VILLA ROMANA DEL CASALE:
hodne zajimavy clanek:
Tři a půl tisíce čtverečních metrů mozaiky na jediném místě. To je Villa Romana del Casale na Sicílii, příbytek bohatých a mocných římských patricijů.
Nabízí unikátní pohled do každodenního života pozdní Římské říše. Na Seznam přírodního a kulturního dědictví UNESCO byla zapsána v roce 1997.

V padesátých letech minulého století prováděl archeolog Vinicio Gentile vykopávky na Sicílii na místě vzdáleném asi tři kilometry od města Piazza Armerina.
Počátkem dvacátého století tam byly objeveny zbytky sloupů z doby starého Říma, nikdo však již tou dobou netušil, že tu stávala vila, která byla správním
centrem celé oblasti. Postupně vyšlo najevo, že jde o památku, která nemá obdoby. Zachovalou výzdobou překonala domy z Pompejí a měla i podobný osud. Za
jejím zánikem však nestála sopka Etna, ale obyčejný sesuv půdy z úpatí hory Mangone.
ODPOČINEK I POLITIKA
Villa del Casale byla typickým venkovským sídlem, které nemělo sloužit jen k odpočinku, ale i ke správě rozsáhlého latifundia o rozloze 1500 hektarů. Bylo
to místo intenzivního zemědělství podpořeného stavbou akvaduktu, který do oblasti přiváděl vodu z blízké řeky Gela.
Villa del Casale byla vybudována pravděpodobně v první polovině čtvrtého století našeho letopočtu, tedy v době, kdy římská republika a první císařství
byly již minulostí a říše byla zmítána stálými boji o moc i vnějšími útoky barbarských kmenů. Podle archeologů mohla být majetkem sicilského vládce Valeria
Procula Populania, který ostrov spravoval v letech 327 až 331. Vlastníkem mohl být rovněž jeden ze synů Maximiana, vojenského císaře známého tvrdým postupem
vůči křesťanům nebo sám císař Maximianus Herculius se sem mohl uchýlit po svém odchodu na odpočinek.
Vila je jedinečným architektonickým i uměleckým dílem. Nachází na úpatí hory Mangone a je umístěna ve svahu, kterého stavitelé dokázali skvěle využít.
Jde o komplex budov o několika úrovních s padesáti místnostmi pospojovanými chodbami a peristyly, tedy sloupořadím vroubenými nádvořími a dvory se zahradami.
Obyvatelé měli k dispozici vlastní lázně se studenou a teplou vodou a ústředním topením. Rozložení a systém fungování lázní se podařilo prostudovat díky
tomu, že se zachovaly ve velmi dobrém stavu. Voda byla rozváděna nejen do prostorných koupelen, paních lázní a kašen, ale také do luxusně vybavených toalet.
Jak ukazují mozaiky, péči o tělo přikládali tehdejší obyvatelé velký význam. Jsou na nich zobrazeni maséři s konvemi oleje, lazebníci i chlapci, jejichž
úkolem bylo podávat čisté ručníky.
Ve vile byly i reprezentační místnosti, které sloužily k přijímání návštěv, například Trůnní sál, příbytky pro služebnictvo a řada dalších prostor, o jejichž
účelu se zatím mnoho neví.
JEDINEČNÁ VÝZDOBA
Nejvzácnějším klenotem Villy del Casale jsou fresky a mozaiky, které tvořily výzdobu podlah i stěn. Jsou vůbec největší zachovanou výzdobou tohoto druhu
nalezenou na jediném místě. Jsou tu cvičící ženy a dívky oděné do úboru, který nejvíce připomíná dnešní dvojdílné plavky. Podle zobrazení se zdá, že tehdejším
ideálem ženské krásy byly dlouhé štíhlé nohy, dlouhé vlasy a malá ňadra. Jsou tu i lovci s divokými zvířaty, která je možné najít jen v Africe či v Indii
a která byla dopravována do Říma na gladiátorské hry. Nechybí sicilská flóra a fauna, zdejší řemeslníci a rybáři ze čtvrtého století a také výjevy z řecké
a římské mytologie.
Technika, kterou jsou mozaiky zhotoveny, svědčí o tom, že je prováděli najatí mistři ze severní Afriky, pravděpodobně z Tunisu. Používali při tom dva druhy
kamenů: menší než jeden centimetr pro obličeje a pro obrazy zvířat (těmto mozaikám se říká opus vermiculatum) a větší pro geometrické obrazce a pro pozadí
(opus tesselatum). Podlaha baziliky byla vyzdobena mozaikou zhotovenou ze vzácného mramoru sedmatřiceti různých barev.
Po sesuvu půdy přečkaly mozaiky pod nánosy hlíny celá staletí. Po odkrytí však byly poškozeny katastrofální povodní v roce 1990 a o pět let později i projevy
vandalizmu. Místní úřady na jejich restaurování vyčlenily 18 milionů eur, v letošním roce byly práce dokončeny. (hh) n

pantheon jako slunecni hodiny?
"NEJVĚTŠÍ SLUNEČNÍ HODINY?
Slavný římský Pantheon možná sloužil také jako sluneční hodiny. S touto novou teorií o různorodém poslání římského Pantheonu přišel novozélandský vědec.
Chrám, který je jedinou dokonale dochovanou antickou památkou v Římě, nechal postavit vojevůdce Marcus Agrippa, zeť císaře Augusta, v roce 27 př. n. l.
Dnešní podoba Pantheonu pochází ale z doby císaře Hadriana (117 – 125 n. l.), který chrám po požáru nechal přestavět. Chrám má centrální aulu o průměru
a výšce 43 metrů zakončenou polokulovitou klenbou. V jejím středu je otvor o průměru devět metrů čtverečních. Zajímavé je, že na stavbu kupole byl zřejmě
poprvé v historii použit beton.
Právě střešní otvor přivedl Novozélanďana Hannaha k závěru, že Pantheon možná sloužil nejen jako chrám, ale i jako velké sluneční hodiny. Během zimních
měsíců se světlo procházející otvorem pravidelně posouvá po vnitřku kupole, v létě zas po stěnách auly a po podlaze. Při letním a zimním slunovratu světelné
paprsky vytvářejí přímou spojnici mezi otvorem a stěnou nad hlavním portálem a mřížkou nad portálem proniká až na nádvoří. Je to právě jen dvakrát v roce
na slunovraty. Robert Hannah se domnívá, že nejde o náhodu. Připomíná, že podobné otvory, jako je ten v kupoli Pantheonu, byly v době antického Říma klasickou
součástí slunečních hodin, i když samozřejmě v mnohem menším měřítku. S těmito závěry řada historiků a astronomů nesouhlasí, nicméně někteří připouštějí,
že stavitel Pantheonu (mimochodem není znám) mohl dát chrámu i tuto vedlejší funkci. Žádné zprávy o tom ale neexistujjí."
Titvs Iventivs Martivs Ferox
Tribunus militum
Legio IIII Flavia Felix
"Concordia militum"

Titvs Cvbinivs Fidvs
Posts: 48
Joined: Sat 27. Nov 2010 15:26:30
Location: Mělník

Re: Stavby

Postby Titvs Cvbinivs Fidvs » Sun 02. Jan 2011 14:50:29

náhodou jsem narazil na toto. http://www.romereborn.virginia.edu/gall ... images_2_1
prohlédněte si obrázky, sjeďte na stránce až dolů a pusťte si to video , paráááda :-))
s pozdravem,

Titvs Cvbinivs Fidvs

tenzor
Posts: 160
Joined: Sat 23. Oct 2010 8:35:40

Re: Stavby

Postby tenzor » Mon 03. Jan 2011 21:27:07

Colossus Neronis v te dobe jeste stal? To jsem netusil.

Raptor
Posts: 314
Joined: Fri 25. Jun 2010 17:36:19

Re: Stavby

Postby Raptor » Fri 07. Jan 2011 4:21:26

tenzor wrote:Colossus Neronis v te dobe jeste stal? To jsem netusil.

Ten mizí z pramenů, tuším, až někdy ve 4. nebo 5. stol. Ovšem po svržení Nerona už nepředstavoval Nerona, ale Apollóna ;) .

Cinna
Posts: 18
Joined: Fri 11. Jun 2010 14:45:09
Location: laškov dvorek

Re: Stavby

Postby Cinna » Fri 11. Feb 2011 18:52:03

chtěl bich se zeptat jestli nevíte co všecko stálo na eskvilinu. a jestli tam byli taky insuly.a jak byl eskvilin velký

Raptor
Posts: 314
Joined: Fri 25. Jun 2010 17:36:19

Re: Stavby

Postby Raptor » Sat 12. Feb 2011 2:43:36

Cinna wrote:chtěl bich se zeptat jestli nevíte co všecko stálo na eskvilinu. a jestli tam byli taky insuly.a jak byl eskvilin velký

Velikost Eskvilinu je zhruba poznat na této mapce Říma:
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Seven_Hills_of_Rome.svg

Nacházely se tam Maecenatovy zahrady, Lamiovy zahrady, Lolliovy zahrady, pravděpodobně i Liciniovy zahrady (patřily císaři Gallienovi), dále akvadukt Aqua Marcia, Nymfeum Alexandra Severa, Gallienův oblouk, Macellum Liviae a ještě jedno jakési nymfeum (na východní straně pahorku). V 5. stol. tam byla postavena bazilika Santa Maria Maggiore.

K Eskvilinu patřil i Oppijský výběžek (ma jihozápadě, směrem ke Koloseu) a výběžek Carinae (do Suburry).
Na Oppijském stály Traianovy lázně a Titovy lázně a předtím ještě Neronův Zlatý Dům.
Na Carinae byl Liviin Portikus.

Použil jsem Ancient Rome 3D pro Google Earth.
http://legioxgpf.livinghistory.cz/web/phpBB3/viewtopic.php?f=26&t=691

Centrální Eskvilin byů spíš řídce obydlenou, prostornou oblastí obývanou hlavně bohatými Římany. Ale na jihozápadě, blíž k centru města, už šlo rozhodně o oblast hustě obydlenou a nepochybně tam stály insulae (hlavně v té části, která přecházela do Suburry).

Tita Iuventia Martia
Posts: 2794
Joined: Fri 11. Jun 2010 6:35:08
Location: Praha 2
Contact:

Re: Stavby

Postby Tita Iuventia Martia » Sat 12. Feb 2011 10:49:50

Fiha, to musi byt vazne nadherna podivana :-) :idea:
Titvs Iventivs Martivs Ferox
Tribunus militum
Legio IIII Flavia Felix
"Concordia militum"

Tita Iuventia Martia
Posts: 2794
Joined: Fri 11. Jun 2010 6:35:08
Location: Praha 2
Contact:

Re: Stavby

Postby Tita Iuventia Martia » Mon 22. Aug 2011 10:54:00

Avete,
zde davam basnicku od Martiala na tema Flaviovskeho amfiteatru, pozdeji Kolosea:
"Nechte si divy, před nimiž čas od času
celý svět stojí v němém úžasu -
egyptské pyramidy, mauzoleum v Halikarnassu,
visuté Semiramidiny zahrady,
Dianin chrám, tu chloubu Hellady,
strčte si za klobouk by poklady -
vždyť Colosseum všecky divy předčí!
Dík tobě, císaři, Řím bude ještě větší!"


valete
Titvs Iventivs Martivs Ferox
Tribunus militum
Legio IIII Flavia Felix
"Concordia militum"

Raptor
Posts: 314
Joined: Fri 25. Jun 2010 17:36:19

Re: Stavby

Postby Raptor » Mon 22. Aug 2011 12:49:08

:D

Tita Iuventia Martia
Posts: 2794
Joined: Fri 11. Jun 2010 6:35:08
Location: Praha 2
Contact:

Re: Stavby

Postby Tita Iuventia Martia » Sun 11. Sep 2011 17:09:32

A zde clanek na tema rimske archytektury a stavitelstvi:
http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1496
A zde web o stavitelstvi (v Aj):
http://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/home.html
A zde dalsi web:
http://www.cvrlab.org/
A zde fotoarchiv umeni a archytektury:
http://sights.seindal.dk/
Titvs Iventivs Martivs Ferox
Tribunus militum
Legio IIII Flavia Felix
"Concordia militum"


Return to “Všední život Římanů a Řeků”

Who is online

Users browsing this forum: No registered users and 2 guests

cron