SCUTUM

Připravili: Tita Iuventia Martia a Appius Sollanius Pertinax

úvod

V tomto krátkém článku se budeme zabývat typickým štítem římských legionářů, tak jak ho většina z nás známe: obdélníkový, zakřivený štít, s rozměry cca 80 x 100 cm, okovaný s puklicí a středovým úchopem. Tento velký štít poskytoval vojákovi vysoký stupeň ochrany, neboť ho zakrýval prakticky od krku až po kolena - legionáře nebylo tedy snadné zasáhnout, protože na hlavě měl přilbu (galea), na trupu zbroj (lorica) a na nohou, od našeho období, také náholenice (ocreae), pravou paži mohl mít chráněnu ochrannou ruky (manica). Pravou ruku proto, že to byla ruka držící meč a byla tedy zranitelnější, než ruka levá, ve které voják držel své scutum. Scutum bylo přenášeno a skladováno v koženém obalu a bylo chráněno proti nepřízni počasí. Takový obal bylo nutné naolejovat a navoskovat, aby neztvrdl (např. po namoknutí). Obal byl zřejmě dekorován domovenkou jednotky, kde legionář sloužil.

Konstrukce scuta:

Z období 1. století se žádné scutum nedochovalo. Dochované je jedno z Fajúmu (1. století př. n. l.) a další dvě z Dura Europos (cca 250 n. l.). Z 1. století se dochoval pouze štít vojáka z auxilií (Doncaster).

Ve všech případech jsou základem konstrukce 3 vrstvy dohromady lepených dřevěných proužků, dvě vnější z vodorovných proužků a ta vnitřní ze svislých. Fajůmský štít má uprostřed tloušťku cca 13 mm, na okrajích 9,5 mm, je z březového dřeva. Dura Europos uniformně cca 6,5 mm (typ dřeva nevím, ale ostatní štíty odtamtud byly zřejmě z topolu), ten z Doncasteru 10 mm (vnější vrstvy bezové dřevo, vnitřní dub). Dochované kování naznačuje na okrajích tloušťku mírně přes 6 mm, předpokládá se že středy štítů měly až 10 mm. U štítu z Fajúmu byla šířka proužků vnitřní vrstvy 6 - 10 cm, u vnější 2,5 až 5 cm, u scuta z Dura Europos zdá se byl rozsah 3 až 8 cm. Jako lepidlo se zřejmě používal klíh.

Štíty byly na zadní straně dále vyztužené většinou zřejmě dřevěnými proužky (našlo se i železné zesilovací kování).

Držadla byla vždy horizontální, byla nalezena i železná ale např. scutum z Dura Europos má držadlo dřevěné (vytvořené zesílením středové výztuhy).

Štíty byly zřejmě potahovány různými materiály. Scutum z Fajůmu mělo z obou stran plst, to z Dura Europos z obou stran kůži a na přední straně pod ní ještě len, štít z Doncasteru surovou nebo vydělanou kůží.

Okraje scut byly v prvním století opatřeny mosazným kováním, jeho tloušťka byla 0,8 mm i méně. Na štít bylo nýtováno mosaznými nýty skrz půlkruhové výběžky tvořící součást kování.

Umba byla zřejmě mosazná i železná, obdélníková a zakřivená aby seděla na prohnuté scutum, často různě zdobená, ale archeologicky nejsou moc dobře doložena. Na scuta se upevňovala pomocí nýtů.

Scuta byla zřejmě barvena z obou stran, ale konkrétní symboly a barvy jsou dosud nedořešená otázka. Základem pro červenou barvu scuta z Dura Europos bylo zřejmě červené kaseinové barvivo, i ostatní barvy by měly být přírodního původu. Takové barvy mohou trpět v dešti, je dobré scutum potom ještě ošetřit navoskováním nebo lněnou fermeží.


Kontakt

Bc. Lukáš Hrdina
Jitřní 41
312 00 PLZEŇ

E-mail: optio(zavinac)castraromana.cz