SVÁTEK SATURNÁLIÍ

Připravila: Caecilia Metella

Saturnalia je svátek konaný na počest boha Saturna, jehož Římané uctívali jako boha setby(satum), sklizně,rolnictví a hojnosti. Tohoto boha si zemědělsky založení Římané velmi považovali. Za dávných věků, kdy byl ještě vládcem všech bohů, to byl on, kdo naučil jejich předky obdělávat půdu, pěstovat obilí, sázet ovocné stromy a posléze jim daroval zákony, jimiž se měli řídit. Saturn byl synem boha nebes Urana a bohyně země Gaie.

TRVÁNÍ
Původně byly Saturnálie jednodenním svátkem (17. prosince). Postupně byly však oslavy rozšiřovány na pět dní a Cicero už se zmiňuje o dokonce o sedmi dnech. Až Augustus, kterému vadily příliš dlouhé soudní prázdniny, se rozhodl navrátit se k původní starší tradici a svátek omezil na pouhé tři dny. To však vyvolalo rozsáhlé protesty mezi lidem a tak už Caligula musel oslavy opětovně prodloužit na pět dní. Ani s tím však lidé nebyli spokojeni, až nakonec Claudius opatření svých předchůdců zrušil a saturnáliové veselí znělo ulicemi opět sedm dní. V datování svátku však došlo v průběhu prvního století př.n.l. k jistým úpravám. V republikánském kalendáři, fungujícím na systému dvanácti měsíců o 29 dnech a přidávání čas od času jednoho přestupného měsíce, byl začátek svátku Saturnalia zaznamenán čtrnáct dní do lednových kalend (ante diem XIIII Kalendas Ianuarias). Když se Caesar rozhodl kalendář reformovat, chtěl zachovat datum 17.12. Saturnálie se tedy dále slavily ve stejný den, který měl ovšem v kalendáři jiné číslo, protože nově měl měsíc December 31 dní. V novém kalendáři tedy svátek začínal šestnáct dní do lednových kalend (ande diem XVI kalendas ianuarias).

OPALIA (19.12)
V průběhu Saturnálií se navíc slaví svátek Opalia na počest sabinské bohyně Ops, což je Saturnova choť, ochránkyně plodnosti, země a hojnosti. Často je ztotožňována s bohyní Kybele nebo řeckou Rheou(manželka řeckého protějšku Saturna - Krona) . Do jejího chrámu mohl vstoupit pouze pontifex maximus. (Zda však zákaz platil i pro otroky, to nevím, přijde mi dost podivné, že by důstojný pontifex maximus například vytíral podlahu nebo vyhazoval zdechlé myši!). Jinak byla uctívána i v saturnově chrámu. Při obřadech se sedívá na zemi, jelikož panuje přesvědčení, že jsou jí takto blíže(matce-zemi).

21.12 se také slaví Dies Iuvenalis

PRÁZDNINY
O Saturnáliích se nekonají soudy, veřejné budovy jsou zavřeny, magistráti nevykonávají svůj úřad , školy mají prázdniny a nefunguje ani běžný pracovní život. V kalendáři jsou tyto dny zaznačení jako FERRIAE PVBLICAE, DIES FESTI.

VEŘEJNÉ OSLAVY A RITUÁLY
I. OBŘAD
- Co by to bylo za svátek bez uctění boha! Rituál se koná u saturnova chrámu. Výjimečný je na ní hlavně fakt, že samotný obřad probíhá s nezakrytou hlavou. Nejprve se před chrámem vykonají klasické oběti a poté jde průvod kněží a magistrátů do chrámu, k veliké slonovinové soše boha Saturna, svázané vlněnými provazy. Tento den budou provazy uvolněny, na znamení všeobecné svobody.

II. LECTISTERNIUM = prostírání lehátek
- Po obřadu se koná hostina pro bohy. V zadní části saturnova chrámu jsou umístěna lehátka. Na jedno z nich se položí podobizna boha Saturna, zbytek obsadí nejvyšší kněží a magistráti. Zde se pojídá maso z obětního zvířete. (není mi ovšem jasné, jestli byla část z oběti také použita na veřejnou hostinu)

III. VEŘEJNÁ HOSTINA
- Tato součást veřejných oslav Saturnálií byla zavedena pravděpodobně roku 217 př.n.l. , aby trochu rozptýlila Římany zdrcené prohranou bitvou s Kartágem. Veřejnou hostinu organizuje PRINCEPS SATVRNALICUS(nepodařilo se mi zjistit, zda ji hradil stát a nebo musel něco přispívat ze své vlastní kapsy, nebo to platil celé.) Tato hostina se koná na otevřeném prostranství, kde jsou pro tento účel zbudována lehátka a stoly. Každý člověk, otrok, svobodný, má právo se hostiny zúčastnit a jíst a pít co jen hrdlo ráčí, nebo dokud nedojdou zásoby. Jistě se našli i takoví kujóni, kteří si s sebou vzali pytlík nebo kabelu, do níž tu a tam něco strčili a domů si odnášeli ty nejvybranější lahůdky. - Radovánky byly zahájeny výkřiky IO SATVRNALIA! (eó saturnália!) = Sláva Saturnu! Chvála Saturnáliím! - Po veřejné hostině se lidé rozešli po ulicích a návštěvách a začaly ty pravé oslavy.

OSLAVY
O těchto dnech si lidé připomínají zlatý věk saturnovy vlády, kde neplatil společenský řád, všude byl všeho dostatek, všichni byli svobodní a zároveň sobě rovni, byl to čas nespoutaného veselí a radovánek všeho druhu. Odkládá se veškeré nepřátelství(alespoň formálně) nevraživost a trestání, lidé se navzájem navštěvují a dávají si dárky, veselí se spolu a císařové se baví spolu s nimi. O Saturnáliích je téměř vše dovoleno. Římané se mohou chovat nevázaně, jsou jim tolerovány různé výstřelky, v tyto veselé dny je prostě vše převráceno naruby. Ctnostní a mravní Římané, vždy tolik dbající na svou pověst, se dnes před ničím nepozastavují. Jí se, co se jen do koho vejde, pořádají se divoké pitky, kde se hosté často zpijí pod obraz, tak, že se pomalu ani nepostaví na nohy. Tempo pití určuje pro tuto zábavu zvláště volený REX BIBENDI, tedy král popíjení, což je někdo z účastníků, pravděpodobně ten, který nejvíce vydrží. Hojně se také hraje v kostky, a to jak svobodní, tak otroci, protože hazard je o tomto svátku výjimečně povolen i na veřejnosti. V každé domácnosti je navíc zvlášť volen SATVRNALICVS PRINCEPS, takový ,,pán anarchie" , který má ,,řídit zmatky" a oslavy v domě. Tento ,,pán anarchie" je určován i v celoměstském měřítku, aby řídil ceremonie spojené s veřejnou hostinou. Saturnálie jsou časem, na nějž se otroci velmi těší.Otroci zde mají totiž zcela odlišné postavení než v průběhu roku. Vždyť za vlády Saturna si byli všichni rovni ! Proto otroci v tyto výjimečné dny požívají stejných práv jako jejich páni, mohou nosit jejich oblečení, je jim dovoleno ležet na lehátkách a jíst společně s ostatními Římany nebo se nechat obsluhovat - často i svými pány, stávalo se totiž, že páni a otroci v některém domě si dokonce vyměnili role. Páni v kůži otroků musí snášet urážky a nadávky svých nových nadřízených, nechávají se peskovat a přijde jim to velmi legrační. Běda však, kdyby se však v této nevinné hře překročily meze až příliš! Toto nevázané veselí a uvolnění sociálních rolí se stávalo něčím, co umožňovalo otrokům a jiným utiskovaným obyvatelům vyřvat se, odreagovat se, vybít v pitkách a hostinách, kde stejně nikdo nevnímal, kdo co plácá, svůj nahromaděný vzdor, který po celý rok sami v sobě dusili a nabrat tak nové síly a pozitivní myšlení na další rok. Nikdy se to ale nesmělo zvrhnout v opravdový chaos - otroci dobře věděli, kam až mohou zajít, aby jim to páni po oslavách nespočítali. DÁRKY A SYMBOLIKA Nejčastějším a také nejstarším dárkem jsou voskové svíčky(CEREI). Ty mají symbolizovat nadcházející temné dny zimy a jejich plamínek - "oheň" - se stává symbolem naděje, světla a radosti. Dalším tradičním dárkem jsou SIGILLARICIA, malé sošky z pálené hlíny, které se ten čas prodávají na zvláštním trhu, přímo k tomu určeném(SIGILLARIA). Varro tvrdí, že tyto sošky se dávají místo pradávných obětí lidských. Samozřejmě, že se Římané, zvláště ti bohatší, nespokojili jen se soškami a svíčkami. Postupně se do módy krom těchto dárků tradičních dostaly i věci jako drahé látky,šátky, číše, různé nádobí, přepychové vázy, svitky, dokonce také prasata, nebo psací tabulky, sekera, ponožky, oblečení, boty, oříšky, fazole, hrací kostky atd. malé děti touží po dřevěných konících, figurkách, panenkách nebo jiných hračkách. Klienti mají nepsanou povinnost obdarovávat své patrony. Mohou sice přinést i jen skromný dar, ale mnozí se snažili očekávání patrona překonat stonásobným způsobem, aby se mu vetřeli do přízně ! Patroni své klienty na oplátku také obdarovávají. Hlavně za císařství, kdy se vztah patron - klient poněkud přiostřil(patroni už nebyli závislí na svých klientech při volbách jako za republiky), se klienti chtěli co nejvíce svým patronům zalíbit a neváhali na dárky vynakládat horentní sumy peněz, na které jejich plat často nestačil a nezřídkakdy je to úplně zruinovalo. Co by ale neudělali pro trochu náklonnosti z vyšších kruhů? Dávají se však i jiné než věcné dary. Například verše . Slavný epigramik Martialis je psával každým rokem svým přátelům. Skladby jako Xenia nebo Apophoreta jsou také k Saturnáliím.

OBLEČENÍ
O Saturnáliích se nikdo neobtěžuje nosit těžkou tógu, i když v tento den by si ji mohli obléci i otroci. Jistě si ji alespoň vyzkouší před zrcadlem, protože to je jedinečná příležitost, kdy je za to nečeká trest. Místo ní se nosí oblečení neformální, volné, vzdušné, plné barev. Nejčastějším typem takového šatu je synthesis řeckého typu, tzv. hostinové oblečení. Nesmím však opomenout to nejdůležitější! O Saturnáliích si většina obyvatel města nasazovala na hlavy klobouk nebo chcete-li čepici jménem pileus. Pilleus znázorňuje svobodu - proto se klade na hlavu propuštěným otrokům a proto si jej narážejí na hlavu Římané právě v dobách tohoto svátku svobody.

NEGATIVNÍ STRÁNKY SATURNÁLIÍ
I Saturnálie mají svou špatnou stránku a tou je právě ten blahořečený chaos , zmatek a nadměrné veselí. Vždyť kdo by v tomto krásném čase myslel , že se může plánovat nějaké spiknutí,vloupání nebo úkladná vražda? Kdo by myslel na válku nebo nepřátelský vpád? Saturnáliský zmatek byl ideální příležitostí. Tak například Catilinovi spiklenci plánovali právě o Saturnáliích založit v některých městských čtvrtích požáry, ve zmatku zavraždit přiopilé senátory a uskutečnit svůj státní převrat. I několik císařů skonalo násilnou smrtí právě na tento svátek.

 

Kontakt

Bc. Lukáš Hrdina
Jitřní 41
312 00 PLZEŇ

E-mail: optio(zavinac)castraromana.cz