Legionář pozdní říše

Když se řekne „římský legionář“, každý si nejspíše téměř okamžitě vybaví vojáka v plátové zbroji s velkým obdélníkovým štítem nazývaným scutum a krátkým mečem – gladiem. Tato podoba ovšem odpovídá jen vrcholnému období římské říše (přibližně období 1. - 2. století).

3. století pak přineslo větší rozšíření šupinových a kroužkových zbrojí, i když původní výstroj v žádném případě nezmizela a používala se dále vedle nových typů i v rámci jednotlivých legií. U přileb se vylepšila ochrana krku pomocí protaženějšího a více skloněného zadního krytu, a původně čistě jezdecký meč spatha se rozšířil i u pěchoty. Významnou změnu pak znamenalo nošení meče na levém boku, kde ho do této doby nosili pouze důstojníci. To byla nutnost pro snadné tasení ve formaci, když se vytažení meče umístěného na pravé straně kvůli jeho délce stalo téměř nemožným. Na konci století zmizelo i klasické obdélné scutum a nahradily ho oválné nebo kulaté štíty, nazývané ovšem stejně. Jen styl boje v sevřených formacích zaměřený na boj muže proti muži zůstával téměř nezměněný až do konce Římské říše.

V průběhu 4. století až do začátku století pátého proběhla radikální proměna jak v organizaci římské armády, tak ve výzbroji a výstroji vojáků. Měnil se nejen tvar štítů a přileb, ale i zbroje, ta se postupně omezovala jen na ty nejdůležitější součásti výzbroje. Mizely i standarty v podobě typických římských orlů a nahrazovaly je standarty nazývané draco převzaté od východních barbarů. Kromě označení jednotek měly za úkol i působit na nepřítele – zvířecí hlava z kovu připevněná k tyči měla barevný látkový ocas, který při pohybu ožíval a vydával různé zvuky pomocí procházejícího vzduchu. Také ne všichni vojáci římské armády byli Římané – na základě smluv se najímali tzv. foederáti z kmenů začleněných do Římské říše, kteří si ponechávali vlastní zbroj a docházelo tak k paradoxní situaci, kdy Římskou říši chránili barbaři před vpády jiných barbarů.

V období pozdní Římské říše získávalo větší význam jezdectvo, které bylo pohyblivější než pěší jednotky. Výbavu však měly oba typy podobnou, jen u jezdců se šupinové zbroje téměř nevyskytovaly a využívaly se kroužkové. Vojáci nosili spathu na levé straně těla, pochvu meče zpravidla zdobilo kovové kování. Oválný štít si připevňovali koženým popruhem kolem krku, aby mohli snadněji ovládat koně. Přilby nosili stejné jako pěchota, jen pro jezdecké hry nebo vlajkonoše byl určený typ přilby s kovovou maskou přes celý obličej. Výraznější rozdíl od pěšího vojáka představovaly především pevnější uzavřenější boty, ovšem také s typickými hřeby v podrážkách a kalhoty, u Římanů téměř nepoužívané, ale pro jezdce v podstatě nezbytné. Někdy se přes ně připevňovaly ještě kovové chrániče holení.

Spatha byl původně římský meč určený pro jezdectvo nebo pomocné sbory, až v období pozdní říše rozšířený i u pěchoty. Délka se pohybovala od 75 do 110 cm, tedy téměř stejně jako u hunských mečů, ale rukojeť neměla záštitu. Jeho hlavní rozdíl oproti gladiu představovala možnost více používat i sečné útoky vedle do té doby převažujících bodů.

U pozdně římského scuta převládal oválný tvar inspirovaný germánskými štíty, na rozdíl od nich bylo většinou lehce vypouklé. Horní a spodní okraj štítu, zesílený železným okováním, spolu s železnou středovou poklicí měly za úkol zabránit nebo alespoň znesnadnit rozseknutí štítu a poklice zároveň vylepšovala ochranu ruky vojáka i před šípy a oštěpy. K držadlu se daly připevnit vlněné nebo kožené popruhy, které umožňovaly lepší držení štítu a znesnadňovaly jeho vyražení z ruky v boji.

Největší proměnou prošla v průběhu 4. století typická římská přilba. Římané se inspirovali západoasijskou, tzv. hřebenovou, přilbou, složenou nejčastěji ze dvou, řidčeji ze čtyř, dílů spojených středovým hřebenem, který byl u důstojníků vyšší než u řadových vojáků. Hlavní důvod pro tuto změnu byla nižší cena přileb a jejich snadnější výroba. Nový typ přileb měl také otvory v oblasti uší a zdobily je ochranné symboly – obvykle kříž, oko a měsíc v různých kombinacích.


Kontakt

Bc. Lukáš Hrdina
Jitřní 41
312 00 PLZEŇ

E-mail: optio(zavinac)castraromana.cz